Podklady pro tvorbu znaku a vlajky.
Návrh znaku a vlajky obce vypracoval Mgr. Jan Tejkal
Zastupitelstvo obce schválilo jejich podobu na 20. zasedání dne 17.12.2009
Archivní průzkum v Moravském zemském archivu v Brně a ve Státním okresním archivu Bruntál se sídlem v Krnově ukázal, že ves Křišťanovice užívala v minulosti nejprve pečeť a posléze razítko s totožným obrazovým obsahem.
Existenci staré pečeti obce z 18.století dokládá Sbírka odlitků a pečetí v Moravském zemském archivu v Brně. Pečetní obraz byl tvořen barokním zdobeným štítem – tzv. kartuší – v němž spatřujeme figuru jehličnatého stromu s vysokým kmenem vyrůstajícím z mírného návrší.
Námětově i kompozičně shodný obraz se udržel i na pozdějším razítku obce z období po konstituci obecního zřízení. Toto razítko dokládá otisk z roku 1915, který je součástí archivního fondu Okresního úřadu v Moravském Berouně, v současnosti uloženého ve sbírkách Státního okresního archivu Bruntál.
Obraz popsaných sfragistických znamení obce Křišťanovice odkazuje v prvním významu především na polohu obce v lesnatém podhorském regionu, avšak současně mu lze sekundárně rozumět také jako nápaditému tzv. mluvícímu znamení vykreslujícímu německou verzi názvu obce: Jehličnatý strom – jedle – totiž může mít i roli vánočního stromku, který se v němčině řekne „Christbaum“ a asociuje tedy německý název obce „Christdorf“.
Z uvedeného vyplývá, že pro tvorbu znaku obce Křišťanovice existují ideální sfragistické podklady v podobě historického pečetního a razítkového znamení a nový (heraldický) znak obce dle zákona o obcích lze vytvořit podle standardního postupu (doslovného) přepisu historického symbolu bez nutnosti tvorby tzv. umělého znaku.
Varianty návrhu znaku tak obsahují figurální kompozici, jejíž dominantu tvoří figura stromu a to buď strom blasonuje jako jedle a jedná se tedy o zcela doslovné převedení obrazů výše popsaných starších znamení do nového znaku obce, nebo strom podoby jasanu se zřejmým odkazem na současný památkově chráněný strom v obci – jasan ztepilý.
Strom – stejně jako v pečeti i razítku – vyrůstá z návrší symbolizujícího geografickou polohu obce i její nejvyšší bod – vyhaslou sopku Malý Roudný.
Základní znaková figura stromu je doplněna drobnější figurou tzv. christogramu tvořeného proloženými řeckými písmeny „I“ (tj. ióta) a „X“ (tj. chí). Jedná se o jednoduchý, výrazný a přitom nenásilný heraldický odkaz na obě verze názvu obce a jejich původ a také na zajímavou historickou skutečnost existence dvou kostelů – římskokatolického a evangelického – na území jedné obce.
Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.
V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.
Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.
U návrhu znaku pro obec Křišťanovice lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy:
Zastupitelstvo obce se přikolnilo k návrhu s jasanem.
„Ve stříbrném štítě jasan přirozených barev vyrůstající ze zeleného návrší, v něm stříbrný christogram tvořený řeckými proloženými písmeny ióta a chí.“
Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:
I. Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.
II. Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.
redukce figury stromu do podoby jasanové větévky v žerďové části listu vlajky v barvách znakových figur a štítu: vlajku obce tvoří:
„List tvoří bílá žerďová část s kosmo nakloněnou hnědou větévkou jasanu se zelenými listy a zelená vlající část. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“
k návrhům znaku a vlajky obce K ř i š ť a n o v i c e
Všechny návrhy zpracované mgr. Janem Tejkalem odpovídají zásadám heraldické a vexilologické tvorby a mohou být předloženy podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny P ČR k projednání. Z historické pečetní symboliky převzal autor motiv stromu na návrší, který vtipně doplnil upraveným christogramem, odkazujícím na českou i německou podobu názvu obce. Variantně začlenil do návrhů též odkaz na zdejší chráněný jasan i vazbu obce na panství pánů ze Šternberka. Všechny varianty jsou vhodně jednoduché, osobně bych dal přednost některé s jehličnatým stromem vycházejícím z pečeti.
PhDr. Karel Müller
podvýbor pro heraldiku a vexilologii
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
29. dubna 2010 převzal starosta obce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky z rukou její místopředsedkyně paní Němcové dekret o udělení znaku a vlajky obce